Přírodní památky Moravského krasu

Lesnický Slavín
Památník lesníků zvaný Lesnický Slavín se nachází v prostoru lesů Mendelovy univerzity v Brně, spravovaných Školním lesním podnikem Křtiny. Jedná se o soubor pomníků, pamětních desek a studánek věnovaných nejen významným lesníkům a profesorům univerzity, kteří se zasloužili o lesy v okolí Brna a jejich údržbu, ale i umělcům, kteří se lesy a přírodou inspirovali pro své dílo. Nejvíce pomníků se nachází v okolí Adamova a Křtin, a to nejen na trase turistických cest, ale i hluboko v lesích mimo tyto trasy. Pomníky a památníky vznikly většinou na popud profesorů Mendelovy univerzity za účelem uctění práce té které lesnické nebo umělecké osobnosti. Vzhledem k množství památníků je takřka nemožné je vyjmenovat všechny, mezi nejnavštěvovanější ale patří Máchův památník na staré hradské cestě, památník Stromy u arboreta Řícmanice nebo památník lesníků umučených za druhé světové války. Mapa Lesnického Slavína je k dispozici na recepci hotelu.

Radostná cesta
V devadesátých letech byla péčí křtinské fary zřízena krátká vycházková trasa romantickou zalesněnou strání v úbočí křtinské Hory, s několika zastaveními a zajímavými výhledy na kostel a centrum obce. Trasa je dlouhá asi dva kilometry, s převýšením padesát metrů.

Barončino klekátko
Dřevěné klekátko, postavené prý na počátku dvacátého století poslední šlechtickou majitelkou Křtin, baronkou Adelínou Offermannovou na místě smrti jejího manžela. Klekátko je dostupné po upravené lesní pěšině asi půldruhého kilometru severovýchodně od centra a nabízí příležitost k spočinutí v tichém zákoutí hlubokého lesa.

Klostermannova studánka
Studánka vzdálená asi tři kilometry od centra severozápadním směrem, vybudovaná ve dvacátých letech minulého století na památku šumavského spisovatele Karla Klostermanna. Nabízí pěknou, nenáročnou procházku lesem, cestou potkáte na okraji habrovských luk výběh s koňmi a kozami. Vycházku lze spojit s návštěvou křtinského Arboreta.

Arboretum Křtiny
Nejstarší a největší zařízení tohoto druhu na ŠLP Křtiny je Arboretum Křtiny, nacházející se u silnice mezi městysi Křtiny a Jedovnice. Založeno bylo v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde na 1.000 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se studenti i návštěvníci mohou seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Hromadným exkurzím je umožněn vstup po celý rok na základě předchozí domluvy.

Arboretum Řícmanice
Druhé arboretum ŠLP Křtiny leží v lesích mezi Řícmanicemi a Babicemi nad Svitavou, tedy asi 17 km od centra Brna. Založeno bylo v 60. letech minulého století péčí docenta Jindřicha Chmelaře. Není bez zajímavosti, že se zde na rozloze 4,31 ha nachází jedna z nejhodnotnějších sbírek jehličnatých dřevin v České republice, která představuje více než 100 taxonů. Hromadným exkurzím je vstup umožněn po předchozí domluvě po celý rok.

8 březinských zastavení
Turisticky značená stezka, která vás na 8 místech zastaví u informačních cedulí, kde si přečtete zajímavé informace o daném místě, okolní přírodě, pamětihodnostech a přírodních jevech.

Sluneční stezka ve Křtinách
O co jde? Sluneční stezka městysu Křtiny vám nabízí nejen krásnou procházku po značené turistické trase, ale zároveň absolvujete průlet naší Sluneční soustavou v měřítku 1 ku jedné miliardě se zastavením u jednotlivých planet a dalších významných objektů. V uvedeném měřítku se nachází nejen makety planet, ale i pochodové vzdálenosti mezi nimi. Kromě zajimavých informací tak máte možnost na vlastní chodidla pocítit blízkost planet vnitřní sluneční soustavy i vzrůstající osamělost těch vnějších.

Jeskyně

Chráněná krajinná oblast Moravský kras
Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Na celém území je známo více než 1100 jeskyní, z nichž je pět přístupných veřejnosti. Chráněná oblast Moravský kras se rozprostírá na území 94 km². Nejexponovanější části Moravského krasu – Pustý a Suchý žleb – jsou uzavřeny pro veškerou automobilovou dopravu. Namísto ní zde návštěvníkům slouží ekologické dopravní prostředky – silniční vláček a kabinová lanovka.

Jeskyně Malý lesík a jiné jeskyně okolí
Jeskyni Malý lesík objevil v roce 1949 vhozením kamene do skalního komína březinský občan Alois Ševčík, a následně se stala pod jeho vedením objektem dlouhodobých průzkumných těžebních prací Březinské skupiny ZO ČSS 6-12 Speleologický klub Brno. V r. 1948 byla v lokalitě U studánek nalezena další podzemní prostora, která způsobila založení březinské speleologické skupiny. Další nalezené jeskyně v „březinském“ krasu se nazývají Ve skalce, Na technice, Tereza, Kulichova díra, Ponorný hrádek. Jedná se o jeskyně malé, nikoliv však bezvýznamné, neboť jistě souvisejí s těžko dostupným labyrintem podzemních vod.

Jeskyně Výpustek
Jeskyně Výpustek patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Má bohatou a z velké části i smutnou historii. Labyrint temných chodeb a dómů byl vytvořen ponorovou činností Křtinského potoka. Podle záznamů jej navštěvovali již v 17. století mastičkáři, kteří zde nacházeli kosti pravěké zvířeny. V tomto období také předkládá první popis jeskynních prostor mnich Martin Alexander Vigsius. Následovala práce Jana Ferdinanda Hertolda z roku 1669 Tartaro-Mastix Moravie, kde popisuje otvory do chodeb a propastí, které se dosud nikdo neodvážil prozkoumati.

Propast Macocha
Světoznámá propast Macocha je více než 138 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a i ve střední Evropě. Horní část propasti je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v roce 1882 – je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno. Kompletní informace o propasti Macocha na adrese www.propast-macocha.cz

Punkevní jeskyně
jsou to nejvyhledávanější jeskyně Moravského krasu – leží dva kilometry od Skalního Mlýna a jsou přístupné vchodem ve stěně krasového kaňonu Pustý žleb. Svou oblibu si získaly díky tomu, že návštěvníkům umožňují dostat se na dno propasti Macocha a zároveň podniknout romantickou plavbu na lodičkách na podzemní říčce Punkvě. Nejvýznamnější turisticky zpřístupněné jeskyně Moravského krasu navštíví ročně statisíce návštěvníků. Virtuální prohlídka Punkevních jeskyní na adrese www.propast-macocha.cz

Jeskyně Balcarka
leží v severní části Moravského krasu, v malebném úseku Suchého žlebu u Ostrova u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála – Vintoky. Je to úchvatný labyrint chodeb, dómů a propastí s bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou.

Kateřinská jeskyně
Nalézá se na začátku Suchého žlebu, asi 500 metrů východně od Skalního mlýna. Je součástí staré výtokové jeskyně, o čemž svědčí nápadné stopy po proudících vodách a jejich erozní činnosti. Kateřinská jeskyně byla též bohatým nalezištěm kostí pleistocénních zvířat, především medvědů. Pro veřejnost je otevřena od roku 1910.

Sloupsko-šošůvské jeskyně
Jeskyně se nacházejí na jižním okraji městečka Sloup v Sloupském údolí (počátek Suchého žlebu). Patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v České republice. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou rozsáhlým komplexem dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí vytvořených ve dvou patrech. Prostora nazývaná Eliščina jeskyně má vynikající akustiku, a proto je příležitostně využívána pro koncerty komorní hudby.

Jeskyně Býčí skála
Leží ve střední části Moravského krasu, na pátém kilometru údolí mezi Adamovem a Křtinami. Je součástí rozsáhlého jeskynního systému, k němuž patří i jeskyně Rudického propadání. Býčí skála není volně přístupná veřejnosti. Vstup do jeskyně, který je zatarasen železnými vraty, se nachází v dolní části vysoké vápencové skály. Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová Býčí skála. Jeskyně Býčí skála je druhou největší jeskyní v ČR a je pro veřejnost uzavřená. Její „pootevření“ na 3-4 víkendy s povolením CHKO Moravský kras se koná již tradičně na jaře asi od poloviny května (termín je proměnlivý) a zájemci jsou členy ČSS 6-01 Býčí skála provedeni jinak nepřístupnými částmi krasu. Každým rokem je připravováno pro návštěvníky překvapení (2007 – rekonstrukce svatyně v Předsíni; 2008 – rekonstrukce magdalenského sídliště v Jiřní odbočce) s vědecké studnice tohoto jedinečného podzemního systému.

Aktuální informace o otevíracích dobách, rezervacích a podmínkách návštěvy jednotlivých jeskyní se dozvíte na webu https://moravsky-kras.caves.cz/cz

Důležité informace
Čtěte pozorně následující informace, můžete se vyhnout problémům při návštěvě CHKO. Jste v chráněném území, chraňte jeho přírodu. V zájmu zachování přírodních a kulturních hodnot oblasti není dovoleno: poškozovat a znečišťovat přírodu, poškozovat povrchové i podzemní krasové jevy, chodit mimo značené cesty a trasy, vjíždět motorovými vozidly mimo veřejné komunikace, ničit květenu, zvířenu, lesní porosty, tábořit a rozdělávat ohně a vstupovat do nezpřístupněných jeskyní. Do jeskyní Moravského krasu je přísně zakázáno vodit či nosit zvířata, a to ani skrytá v tašce. Návštěvníci se zvířaty nebudou do jeskyně průvodcem vpuštěni. Zákaz jízdy na kolech mimo vyhrazená orgánem ochrany přírody. Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody. Značená turistická trasa není vždy cyklotrasou. Pokud nejezdíte po povolených vyznačených cestách, porušujete zákon o ochraně přírody.