LUBO KRISTEK – POZOR, ZMĚNA NÁVŠTĚVNÍ DOBY

zveřejnil: / Středa, 02 Září 2015 / zařazeno do: Aktuality, Koncerty a výstavy, Víkendové akce
2015_krtiny_kristek-plakat_web

Mendelova univerzita v Brně pořádá od 1. do 9. října na zámku Křtiny retrospektivní výstavu mezinárodně uznávaného sochaře, malíře a performera Lubo Kristka.

 

POZOR, ZMĚNA: VÝSTAVA BUDE PRO NÁVŠTĚVNÍKY OTEVŘENA DO 8. 10. 2015, POSLEDNÍM NÁVŠTĚVNÍM DNEM JE TEDY ČTVRTEK, OD 10 DO 17 HODIN

 

Výběr představí jak Kristkova raná díla, která jsou známa především v zahraničí, například dřevoplastiku Duše z roku 1973 (která byla v roce 1987 vystavena Mnichovské rezidenci), tak i díla nedávno dokončená, která již sice většinou byla publikována, ale doposud nebyla vystavena, jako například olejomalbu Krajina smyslů s podepřenými mraky, vytvořenou v roce 2013.

 

Kristkova kreativita vyrůstá ze dřeva, které bylo oblíbeným materiálem pro jeho prvotní tvůrčí periodu. Láska ke dřevu mu však zůstala a návštěvníci výstavy tak budou moci shlédnout kupříkladu jeho dřevěnou skulpturu prokládanou ryzím stříbrem Kosmos, aureola a monstrance světla (2011). Kristkovo směřování ovlivnil osobní kontakt se dvěma velikány výtvarného umění – Salvadorem Dalím a Arno Lehmannem. V jeho surreálních krajinách se často zjevuje jeden z jeho symbolů, holý strom se dvěma jablky. V asamblážích i v obrazech nalezneme inspiraci dalším jeho symbolem, pianem (ostatně i na špičce Kristkova malířského ateliéru v Podhradí nad Dyjí balancuje piano, jímž prorůstá růže).

Historička umění PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D. z Univerzity Karlovy o tvorbě Lubo Kristka uvedla: Kristek ve snových a fantazijních motivech staví tvůrčí aspekt freudovského světa nevědomí a konkrétní iracionality do přímé opozice vůči světu jednostranně racionálnímu, navyklému a konvenčnímu. (…) Kristek naplňuje i základní princip surrealismu – princip samovolného vzniku tvaru z chaosu, v němž naslouchá podnětům spojujícím člověka s přírodou. Kristek otevírá brány mentálním i přírodním hlubinným zdrojům.“ (Kristkova podyjská glyptotéka, Brno 2013, str. 26–27)

Zajímavým úhlem pohledu bude také propojení výtvarné a happeningové tvorby umělce. Mnohé z jeho obrazů jsou totiž inspirovány happeningy a v happeninzích se zase objevují jeho sochy či obrazy.

 

Výstava na zámku Křtiny přinese výběr z tvorby Lubo Kristka, tedy sochy, obrazy i asambláže. Vernisáž se uskuteční 30. září ve 20:30 a bude zahájena pro Kristka typicky – jeho happeningem, tentokráte nazvaným „Hon“.

 

 

LUBO KRISTEK

 

V roce 1968 emigroval do tehdejšího Západního Německa, kde poté v roce 1971 vytvořil ve městě Landsberg am Lech tradici tzv. Kristkových nočních vernisáží, kterou pak dalších čtyřicet let rozvíjel. Mnichovský časopis Medizin + Kunst ve třetím čísle z roku 1994 napsal, že Kristkovy happeningy navazují na freudovskou psychoanalýzu, nesou se v duchu „Activité Paranoiaque Critique“ Salvadora Dalího – a jsou s naprosto nepředvídatelným koncem.

 

Ze sochařských děl, která v Německu vytvořil, vynikají např. šestnáctimetrová socha Strom vědění pro gymnázium Ignaze Köglera (1982), bronzová socha Pijící pro lázně Greifenberg (1988) či kovová plastika Pomník pro pět smyslů (1992) pro Neue Stadtmuseum. Jeho díla jsou rozeseta také v USA, Kanadě, Itálii, Turecku a také ve Španělsku.

 

V 90. letech 20. století začal tento surrealistický sochař, malíř a akční umělec psát dějiny Zámečku Lubo (Podhradí nad Dyjí) jako kulturní lokality a „tavicího kotle“, kde se setkávají různé múzy, ojedinělí umělci a mezinárodní publikum. V té době sem přišel z německého exilu a již prvním happeningem 30. července 1994 nazvaným „Kára plná tónů“ vzbudil zájem odborníků i široké veřejnosti. Den poté zde spisovatel Jaromír Tomeček odkryl důležitý Kristkův symbol – klavírní křídlo balancující vysoko na střeše jeho malířského ateliéru. Celé přilehlé zákoutí Dyje pak pojmenoval podle názvu tohoto neobvyklého artefaktu v architektuře Kristkovo údolí božské pomíjivosti tónu.

„Klavír balancující jednou končetinou ve špičce krovu, tedy v místech, kde by měl čáp plné nohy práce, považuji za gravitační zlomyslnost.“ Vlastimil Mrva, Znojemsko, 1994

 

Lubo Kristkovi učaroval genius loci Podhradí nad Dyjí a uspořádal i zde řadu happeningů na různých magických místech. Po prvním na zřícenině hradu Frejštejna následuje 12. srpna 1995 „Mythologická krajina Nr. 95 ve třech aktech“ na hladině řeky Dyje a poté „na souši“, kde byla otevřena Kristkova kaplička Nymfeum Chápelle Delá Surráe.

Dnes již legendární je také Mistrův happening „Pohřbívání sedmihříšného dědictví aneb Tam, kde se rodí Evrum“, který se odehrál 27. července 1996 na podhradském hřbitově a ve kterém vizionářsky spojil Evropu (vzniklou splynutím duchovních a kreativních hodnot) a dal jí nové jméno – Evrum. Hartfrid Neunzert, ředitel Neue Stadtmuseum v Landsbergu, po zhlédnutí jednoho z Kristkových happeningů v Česku uvedl deníku Kreisbote (9. prosince 2003): „Jsme na rozpacích, zda máme tomuto umělci k jeho návratu do původní vlasti popřát štěstí nebo musíme litovat toho, že již v Landsbergu nebyl k udržení.“

 

Pod Mistrovým štětcem, dlátem či pohledem ožívá i jeho bezprostřední okolí. V roce 2000 zbudoval před Zámečkem Lubo pro veřejnost Kristkův parčík. Rok poté, se zde v interiérech i exteriérech konal happening „Početí časem aneb Sarkofág snů“. Od tohoto data zde má veřejnost možnost nahlížet do sbírky celoživotního díla Lubo Kristka.

 

V roce 2006 se Podhradí nad Dyjí stává součástí Mistrovy trojstátní trasy poutních míst (Česko, Rakousko, Slovensko) s 11 sochařskými zastaveními (jedenácté je utajené), vedoucí od pramene Moravské Dyje až po soutok Dyje a Moravy, která byla nazvána příznačně Kristkova podyjská glyptotéka. V roce 2013 byla ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Janáčkovou akademií múzických umění o Kristkově podyjské glyptotéce vydána stejnojmenná kniha, která je též ke stažení (zdarma) na adrese: http://glyptoteka.cz/index.php/cz/novinky/kniha-o-kristkove-podyjske-glyptotece

 

Kristek pořádá happeningy u nás i v zahraničí (USA, Kanada, Turecko, Belgie, Německo, Rakousko, Polsko …), současně však také na Zámečku Lubo uskutečňuje komorní surreální akce, například při odkrývání nových děl.            

V roce 2009 započal Kristek ve Vídni happeningem na Mariahilfer Straße mezinárodní poselství Requiem za mobilní telefony.

 

Prorektor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně prof. PhDr. Václav Cejpek o tvorbě Lubo Kristka uvedl: „U Kristka jde o proces vstupující nejen do kolonky ‚zde je umění‘, ale prosakující do míst, kde bychom umění nečekali a kde nás o to více překvapí a zaujme. Kristek nepochybně otevřel naše obzory, pomohl nám trochu srovnat dluh, který jsme měli ve vnímání moderního umění díky totalitní izolaci. Učíme se novému jazyku, jímž lze popsat svět a tak se mu přiblížit. Je nám toho velmi zapotřebí.“ (Lubo Kristek: Happeningová tvorba v Podyjí, Brno 2013, str. 5)

 

www.lubokristek.net

www.glyptoteka.cz

TOP
rfwbs-sliderfwbs-sliderfwbs-slide
UA-48555575-1